skiindex.cz

 

Kdokoli z vás s běžkami navštívil - byť jedinkrát - Boží Dar, zajisté si dosytosti užil chutných, jemně zvlněných terénů rozlehlého Božídarského rašeliniště uprostřed typických krušnohorských luk a zdravých smrkových lesů. Po Krušnohorské magistrále a navazujících barevných okruzích kolem Špičáku tu v obou směrech pendlují početné zástupy běžkařů, od rozvážně pochodujících turistů po trénující závodníky, včetně známých místních idolů Lukáše Bauera a Milana Šperla. My se však davům projednou vyhněme a vydejme se prozkoumat delikátní lyžařské možnosti do hlubokých lesů po obou stranách státní hranice. Kdoví, třeba naše idoly potkáme právě tam; davy ostatních lyžařů však v žádném případě.

 

Svůj zhruba 30-kilometrový výlet odstartujeme na Božím Daru, odkud zamíříme přímo k lyžařskému hraničnímu přechodu Hubertky. Ať už vyrážíte z náměstí, ze západní části městečka (od skicentra Novako), anebo plánujete nasadit lyže na nástupu do Krušnohorské magistrály na počátku plání, vždy jako prvotní orientační bod použijte nepřehlédnutelný vysoký tubus jediné větrné elektrárny na konci obce u hřbitova a vydejte se nejbližší cestou v tomto směru. Pod větrníkem již budete neomylně klouzat ve správné stopě směr Hubertky - mírným sjezdem přes potok Černá a poté do lesa, přívětivým stoupáním ke státní hranici.

 

Ihned za přechodem se už povezeme komfortní stopou modře značené cesty Boerner Weg, která se bude mírně svažovat přes blízkou osadu Tellerhauser do údolí potoka, po jehož levém břehu budeme stále pohodlně a svižně klesat po modré. Než se nadějeme, budeme mít za sebou třetinu výletu, neustále mírně sjíždějíc do Rittersgrunu, kde po levé ruce zaregistrujeme hraniční přechod Český Mlýn. My jej však nepoužijeme, zůstáváme v Německu a nadále se držíme modré značky, která nyní začne stoupat údolím Komářího potoka podél státní hranice. Po 3 km jediného výraznějšího výstupu tohoto výletu se příjemně rozehřáti ocitáme na hřebenu kopce v hornické osadě Halbemeile. Stále neopouštíme modrou - a ta nás po dalších necelých 2 km přivede k hraničnímu přechodu Potůčky/Breitenbrunn.

 

Použijeme přechod, jsme zpět v Česku a po Mílovské silnici dorazíme po téměř neznatelně se pohupujícím hřebeni až k božídarské silnici v místě zvaném Myslivny s vodárnou a nádrží na potoce Černá. Přejdeme silnici a pokračujeme širokou rovnou cestou přes historický Blatenský příkop směrem ke zleva se před námi vynořivšímu Špičáku. Pod jeho úpatím se naše stopa, z níž jsme od Mysliven nevybočili, stává součástí hustého systému dobře značených a frekventovaně vzájemně propojených okruhů kolem Špičáku, jež všechny vedou zpět na Boží Dar. Je tudíž lhostejné, kterou barvu/délku okruhu (v závislosti na chuti "dolyžovat se" před dojezdem do cíle) použijeme, a i zda Špičák objedeme zleva či zprava - vždy dorazíme po zhruba 3 až 6 kilometrech (v závislosti na zvoleném okruhu) přes pláně božídarského rašeliniště po magistrále zpět do našeho cílového městečka.

 

OKRUH K FLÁJSKÉ PŘEHRADĚ  (15km, OBTÍŽNOST = LEHKÁ)

 

Malebná krajina severně od Litvínova, rozlehlá náhorní plošina po okrajích zbrázděná četnými údolími potoků, trasa s nenáročným profilem vedoucí z větší části zalesněným terénem, vůkolní klid a stopa pouze a jen pro nás - to je Flájský okruh. Trať je součástí Krušnohorské bílé stopy a je jednou z jejích nejmladších částí, avšak o to více atraktivní a neokoukaná.

 

Začátek patnáctikilometrového okruhu je na Dlouhé Louce s nástupem hned z parkoviště Rozcestí (872 m.n.m.). Obec Dlouhá Louka vznikla na počátku 17.století při obchodní stezce, stoupající z Oseku do Saska. Cestou k oboře Fláje po modré značce mineme vlevo Vlčí horu (890 m.n.m.) s novou multifunkční rozhlednou z roku 2005, volně přístupnou, nabízející dechberoucí výhledy na České středohoří. Při dobré viditelnosti lze odsud dohlédnout až na Klínovec, jizerskohorský Ještěd či ku Praze, bez zajímavosti však není ani prohlédnout si z ptačí perspektivy jednotlivá města podkrušnohorské pánve.

 

Naše trasa dále pokračuje na křižovatku k Flájské oboře, kde zabočíme doprava. Při odbočení vlevo bychom zhruba po 2,5 km mohli vystoupat na vrchol nejvyšší hory východní části Krušných hor, Loučnou (956 m.n.m.) s železnou vojenskou pozorovací věží z 50.let (nepřístupnou). Podél oborního plotu dlouhým klesáním v nádherné přírodě, vysokým lesem a kosodřevinou dorazíme k malebné přehradě Fláje (740 m.n.m.), jež vznikla v letech 1954-63 a zásobuje Teplicko a Mostecko velmi kvalitní pitnou vodou. Jde o unikátní, jedinou pilířovou přehradu v ČR. Její hráz však nespatříme - ta je na opačné, severní straně nádrže. Vlevo je možné po jihobřežní cestě dorazit rovinatým zalesněným terénem na Klíny, místní vyhlášené lyžařské středisko.

 

Náš okruh však bude pokračovat vpravo přes bývalou obec Fláje, která musela ustoupit přehradě. Po levé straně si všimneme starého Flájského mostu, objedeme zalesněný oblý Flájský vrch a po rovné cestě budeme klouzat směrem k druhému Radničnímu rybníku. Hned za rybníkem odbočíme vlevo směr pod Vrchem Tří pánů, dále na Vysokou mýť a zpět do místa našeho startu - na Dlouhou Louku.

Tom